JavaScript är inaktiverat i webbläsaren, läs mer här.

Njálmmálaš ráđđehallan hálddahusrievttis

Dávjá ii šatta ráđđehallan hálddahusrievttis muhto ášši mearriduvvo nu ahte duopmostuollu árvvoštallá ja váldá vuhtii dilálašvuođaid mat čilgejuvvojit čálalaš guorahallamis. Njálmmálaš ráđđehallan sáhttá dollot jos duopmostuollu dahje áššeoasálaš dan sihtá.

Njálmmálaš ráđđehallan lea meastui álu áššiin mat gusket psykiátralaš bákkošfullii ja nuoraid ja mirkogeavaheddjiid bákkošfullii. Hálddahusriekti sáhttá maid doallat njálmmálaš ráđđehallama iežá áššiin jos lea buorrin guorahallamii.

Hálddahusrievttis ii leat dáhpin doallat njálmmálaš ráđđehallamiid áššiin mat gusket sosiáladáhkádussii (ovdamearkka dihte riekti skibas- dahje vánhenbuhtadussii) ja sosiálvirgeláhkii (riekti oažžut sierra mállet doarjagiid). Eanemus mállet vearroáššit mearriduvvojit njálmmálaš ráđđehallamiid haga.

Olgoriikkalaš- ja riikkalahttoáššiin lea dávjá njálmmálaš ráđđehallan, ovdamearkka dihte áššiin mat gusket dorvobáikki ohcamuššii.

Jurdda njálmmálaš ráđđehallamiin lea dat galgá leat lassin dan čálalaš gieđahallamii vai ášši guorahallo nu bures go sáhttá. Rievtti mearrádus vuođđuduvvo sihke dan čálalaš guorahallamii ja dasa mii boahtá ovdan ráđđehallamis.

Geat bohtet ráđđehallamii?

Njálmmálaš ráđđehallamii duopmostuollu gohčču áššoasálaččaid ja jos sis leat láhkaveahkit dahje almmolaš veahkálaččat (jurista mii fuolaha áššeoasálaččaid beroštumiid áššis), vihtaniid ja áššedovdiid ja dulkka jos lea dárbu. Njálmmálaš ráđđehallan lea rabasuvssaid jos leanariekti ii mearrit dat galgá leat giddejuvvonuvssaid duogis (dat mearkkaša álbmogis ii leat riekti čuovvut ráđđehallama). Lea dábálaš hálddahusriekti mearrida giddejuvvonuvssaid áššiin mat gusket bákkošfullii.

Maiddai áššiin mat gusket dorvobáikki ohcamuššii leat ráđđehallamat giddejuvvonuvssaid    duohkin. Lea danin vai suodjala dan ovttaskas olbmo. Doppe gullá dieđuid ovttaskas olbmo dilálašvuođaid birra, ovdamearkka dihte doarrádallan, biinnideapmi jna.

Leat dávjá njeallje duopmára – juristaduopmár (sátnejođiheaddjin) ja golbma lávdeolbmá. Sátnejođiheaddji jođiha ráđđehallama ja fuolaha eahpečielga čuoggát čilgejuvvojit. Juohke duopmár sáhttá buktit ovdan jearaldagaid.

Mii dáhpáhuvvá riektelanjas?

  • Ášši dieđihuvvo ja guoskevaš áššeoasálaččat ja vihtanat gohčohallet riektelatnjii
  • Sátnejođiheaddji iská visot geat leat gohčohallon ráđđehallamii leat boahtán. Jos soamis ii leat boahtán de ferte dábálaččat ráđđehallama maŋidit. Jos nu de visot gohčohallet ođđasit iežá beaivái. Vai vihtanat eai galgga báidnojuvvot ságastallamis riektelanjas de sii ožžot das maŋŋil vuordit riektelanja olggobealde dassážii lea sin áigi vihtanastit.
  • Riekti muhtimin mearrida giddejuvvonuvssaid, mii mearkkaša ahte álbmot ja iežát geat eai leat persovnnalaččat guoskevaččat eai oaččo leat riektelanjas.
  • Sátnejođiheaddji álggaha ráđđehallama.
  • Ohcci čilge su gáibádusa ja man vuođul son lea ohcamuša sádden
  • Vuostebealli čilge su oainnu
  • Ohcci oažžu ovdanbuktit su ášši lassin dasa mii lea čilgejuvvon čálalaš guorahallamis.
  • Vuostebealli oažžu ovdanbuktit vuođđudeami su oidnui.
  • Jos leat vihtanat ja áššedovdit de lea dutkkadus singuin. Sii ožžot vuordnut ja dutkkadusat báddejuvvojit. Báddejumit leat čiegusáššin jos ráđđehallan lea giddejuvvonuvssain. Dat mearkkaša ahte dušše sii geat leat njuolga guoskevaččat áššis ožžot njulgosiid daidda.
  • Áššeoasálaččat loahpahit iežaset ovdanbuktima.
  • Áššeoasálaččat sihtet buhtadusa goluid ovddas njálmmálaš ráđđehallama oktavuođa dihte.
  • Ráđđehallan lea loahpahuvvon go sátnejođiheaddji dieđiha goas ja got duopmu dieđihuvvo.



Senast ändrad: 2009-11-27