JavaScript är inaktiverat i webbläsaren, läs mer här.

Gearretdoallu diggerievttis

Got lea diggerievttis dallego lea nággogearretdoallu?

Gearretdoallu nággoáššis lea juhkkojuvvon válmmastallamii ja válderáđđehallamii. Válmmastallan lea guovtti oasis, čálalaš ja njálmmálaš. Go válmmastallan lea loahpahuvvon de diggeriekti gohččo áššeoasálaččaid, vihtaniid ja iežáid geat galget dutkojuvvot  čoahkkimii mii gohčoduvvo válderáđđehallamin.

Nággoáššis leat rievttis okta dahje golbma juristaduopmára. Áššis mii guoská eanemusat bealle vuođđosummái mearriduvvo oktonas duopmáris. Válderáđđehallamiin áššis mii guoská veagaide čohkkájit rievttis dábálaččat juristaduopmár ja golbma lávdeolbmá. Lávdeolbmát eai leat juristtat, sis leat ollát iežá virggit. Sin bargu lea ovttas juristaduopmáriin geavahit rievttalaš njuolggadusaid áššis.

Mii dáhpáhuvvá riektelanjas?

Sátnejođiheaddji iská geat leat sajis

Riekti gohččo áššeoasálaččaid riektelatnjii skájana bokte. Visot mannet riektelatnjii.
Rievtti sátnejođiheaddji gii lea juristaduopmár iská jos gait leat boahtán ja jos leat ákkat vuosttildit ráđđehallama. Jos soapmása váillahit de sáhttá ráđđehallan maŋiduvvot. Juohkeokta gohččoduvvo ođđa ráđđehallamiidda mii dollo maŋŋil.
Dávjá vihtanat eai oaččo leat riektelanjas ovdalgo leat gulahallon. Danin sii leat dávjá goh- čohallon maŋit áigái. Sivvan dasa manin eai beasa leat olis geažo ráđđehallama lea ahte sii sáhttet báidnojuvvot iežá olbmuin geat ságastit riektelanjas.

Sivaheaddji (son gii lea gáibidan juoidáid stevdnenohcamušas) muitala su gáibádusaid

Sátnejođiheaddji addá sátnevuoru sutnje gii lea sihtan diggerievtti mearridit nákkus (sivaheaddji) ja son oažžu čilget maid son gáibida. Dat gohčoduvvo ahte buktit ovdan gáibádusaidis.

Áššálaš (vuostebealli) čilge oainnuidis

Das maŋŋil oažžu vuostebealli muitalit makkár rievdadusaide son miehtá ja makkáriid vuosttalda.

Áššeoasálaččat dahkaba áššeovddideami

Áššeoasálaččat oažžuba muitalit nákku duogáža ja dieđiheaba duođa mii lea sudnuide doarjjan. Dat gohčoduvvo áššeovddideapmin.
Áššeoasálaččat maid čilgeba čálalaš duođaštusaid iežaska áššeovddideamis.

Dutkkadus áššeoasálaččain

Jos áššeoasálaččat leaba sihtan sudno dutkkat de lea sudnon dutkkadus maŋŋil áššeovddideami.
Son gii jearahallo duohtavuođadáhkádusain ja vásedin gielista dahje ii muital maid diehtá sáhttá dubmehallot gielis bealálašdieđu rihkkumii.

Dutkkadus vihtaniin

Vihtanat gohččojuvvojit okta ain hávil ja gulahallojit.
Son gii vihtanastá galgá vuosttažettiin vuordnut (guođđit váli). Rievtti sátnejođiheaddji lohká vuordná ja vihtan lohká maŋis.
Son gii lea vurdnon ja vásedin gielista dahje ii muital maid diehtá sáhttá dubmehallot giddagassii rihkkuma vearreváli. 
Muhtimin sáhttá diggeriekti dutkkat vihtaniid telefovnna bokte.

Áššeoasálaččat loahpahit ovdanbuktima

Go visot duođaštusat leat čilgejuvvon de oažžuba áššoasálaččat loahpahit ovdanbuktima. Soai čilgedeaba maid ipmirdeaba lea duođaštuvvon ja got háledeaba duopmostuollu berre dubmet. Dat gohčoduvvo loahppaákkastallamin.

Buhtadus

Áššeoasálaš gii dáhppo nákkus galgá dábálaččat máksit vuostebeali gearretdoalugoluid. Áššis mii guoská eanemusat bealle vuođđosummá ii leat álkit oažžut buhtadusa. Áššis mii guoská veagaide lea dábálaš ahte goabbat áššeoasálaš máksá iežas goluid.
Áššeoasálaš gii gáibida buhtadusa iežas gearretdoalu goluid ovddas ferte dan gáibidit sierra ovdal válderáđđehallan loahpahuvvo. Jos áššeoasálaččain leat láhkaveahkit de sii galget guođđit rehkega.
Sus gii lea gohččun vihtanin diggeriektái lea riekti oažžut buhtadusa guluidis ovddas nugo mátkkošteapmi ja masson dienáhus. Buhtadus galgá máksot áššeoasálaččas gii lea su vihtanin jos sus ii leat riekteveahkki.

Jos áššeoasálaččas lea riekteveahkki de mákso buhtadus vihtaniidda ja láhkavehkiide muhtin dilálašvuođain almmolaš ruhtagáldus. Riekteveahkki lea sosiálalaš suodjalanláhka mii galgá veahkehit su gii ii sáhte oažžut muđuin veahki lágastit. Loga eanet riekteveahki birra Riekteeiseválddi webbáikkis.

Ráđđádallan

Maŋŋil gearretgastima duopmárat ságastallet áššis ja mearridit got galget dubmet. Dán gohčoda ráđđádallamin. Juohke duopmáris lea okta jietna. Ii oktage iežá oaččo leat mielde ráđđádallamis, ja mii lea ráđđádallamis daddjon lea čiegusáššin maiddai maŋŋilgo duopmostuollu lea dieđihan duomus.

Duopmu vuođđuduvvo dušše áššiide mat leat boahtán ovdan válderáđđehallamiin ja oažžu guoskat dušše dasa maid áššeoasálaččat leaba gáibidan. Áššis mii guoská veagaide, ovdamearkka dihte máná fuolas, riekti goittot gohcá ahte jearaldagat guorahallojit doarvái ja mearrida áššis nuláhkái ahte mánnái lea buoremusat.

Diggerievtti duopmu

Dávjá duopmu dieđihuvvo maŋit áiggis. Rievtti sátnejođiheaddji muitala dalle makkár beaivvi ja áiggi dat boahtá dieđihuvvot. Muhtimin diggeriekti cealká duomus dakkaviđi maŋŋil ráđđádallamiid.
Duopmostuollu álu sádde duomu áššeoasálaččaide boasttain.

Geavatlaš diehtu gearretdoalu dihte

Diggeriekti geahččala ráđđehallamiid ovddidit nuláhkái ahte ii oktage dárbbaš vuordit badjelmeari. Goittot ii sáhte garvit vuordimiid ollásit ja maŋideamit leat duolluid dalluid.
Dat gávdno skájanrusttet maid duopmárat gevtet dallego gohččut áššeoasálaččaid ja vihtaniid riektelatnjii. Ovdal ráđđehallama ožžot áššeoasálaččat ja vihtanat vuordit vuordinlanjain dahje manahagas riektelanja olggobealde. Sáhttá maid dávjá ordnet nuláhkái ahte beassá vuordit oktonaslanjas. Dat leat viessohoaidit/ortnetvávttat geat leat veahkkin dasa.
Son gii ii gula bures riektelanjas sáhttá dan dieđihit sátnejođiheaddjái ja de oažžut veahki guldalanbiergasiin vai buorebut gullá lanjas.




Senast ändrad: 2009-11-27