JavaScript är inaktiverat i webbläsaren, läs mer här.

Válmmastallan

Jos guokte áššeoasálačča eaba soabat de šaddá nággu. Jos áššeoasálaččat ieža eaba sáhte soabahit de sáhttá diggeriekti fuolahit ášši. Gearretdoallu nággoáššis lea juhkkojuvvon válmmastallamii ja válderáđđehallamii.

Válmmastallamis diggeriekti guorahallá man birra nággu lea ja makkár oaidnu áššeoasálaččain lea gáibádusaide. Vai ášši ovdána vuohkkasepmosit ja farggamusat de sáhttá duopmostuollu ráđđádallat áššeoasálaččaiguin got ášši galgá gieđahallot ja maid válbmet áigeplána. Válmmastallan láve álggahit nuláhkái ahte vuostebealli vissis áiggis ferte vástidit maid ohcci lea stevdnenohcamušas gáibidan. Vástádus galgá leat čálalaččat. Vuostebealli galgá vástidit jos miehtá gáibádusaide dahje gieldá ohcci gáibádusaid. Jos vuostebealli gieldá de son ferte čilget manin ja makkár duođaštusat sus leat doarjun dasa. Jos vuostebealis lea eastta gearretdollui de galgá dan dieđihit.

Čoahkkin duopmáriin

Go vástádus lea guđđon riektái de áššeoasálaččat gohčohallojit čoahkkimii duopmáriin. Muhtimin sáhttá ášši dás juo čovdojuvvot. Duopmára jođihettiin oažžuba áššeoasálaččat  vuosttaldit goabbetguoibmáse oainnuid.  Vai sudno čuoččuheamit šaddet čielggasin ja dievaslažžan. Dalle maid čielggaduvvo duođaštusaid dárbu. Čoahkkin sáhttá leat telefovnna bokte jos áššeoasálaččat dan háliideaba ja dat lea vuogas.
Válmmastallan galgá jos vejolaš loahpahuvvot vuosttas čoahkkimiin. Jos dan ii sáhte de dat jotkojuvvo čálalaččat dahje ođđa čoahkkimiin.
Muhtimin sáhttá duopmostuollu mearridit nákku dušše áššebáhpiriid vuođul, dušše geahčadit čálalaš vihtanastimiid ja iežá áššebáhpiriid. Ovdal mearrida ášši áššebáhpiriid vuođul de oažžuba áššeoasálaččat máŧolašvuođa loahpahit iežaska čuoččuhemiid.

Jos vuostebealli ii vástit?

Jos vuostebealli ii leat guođđán oalgguhuvvon (motiverejuvvon) čálalaš vástádusa ássis mii guoská ovdamearkka dihte nággu vealgái soahpamuša sisdollui láigui ja vahátgáibádussii (nu gohčoduvvon opmodatrievttalaš áššit), de sáhttá diggeriekti mearridit nu gohčoduvvon bahágorenduopmu. Dábálaččat lea nu ahte son gii ii leat vástidan dáhppo áššis. Seamma láhkái lea jos ohcci ii hálet leat mielde manus ja jos juobbá áššeoasálaččain ii boađe ráđđehallamii.
Áššeoasálaš gii lea ožžon iežas vuostá bahágorenduomu ii sáhte váidit duomu muhto oažžu čálalaččat ohcat diggerievttis, mánu áiggis dan rájis go duopmu dieđihuvvui, ahte ášši galgá ain gieđahallot. Jos nu de diggeriekti fas joatká ášši gieđahallamiin.




Senast ändrad: 2009-11-27